Dvanáct otázek, které na pohovoru padají nejčastěji, co jimi personalista zjišťuje a jak na ně odpovědět. Včetně silných a slabých stránek, platových představ a otázek, které můžete položit vy.
Většina pohovorů stojí na stejné desítce otázek. Personalista se různými slovy ptá na tři věci: jestli tu práci zvládnete, jestli ji chcete a jestli zapadnete do týmu. Na této stránce najdete dvanáct nejčastějších otázek, co se za každou skrývá a jak na ni odpovědět, včetně ukázek. Na konci jsou otázky, které můžete položit vy, a otázky, na které odpovídat nemusíte.
Jak se na otázky připravit
Odpovědi se neučte nazpaměť. Připravte si raději pět až šest konkrétních příběhů ze své praxe: úspěch, problém, který jste vyřešili, konflikt, chybu a situaci, kdy jste vedli ostatní. Většinu otázek níže pak zodpovíte jedním z nich.
Příběh vyprávějte v pořadí situace, úkol, co jste udělali, výsledek. V angličtině se tomu říká metoda STAR. Personalista tak za minutu pochopí kontext i to, co jste udělali vy, ne tým.
Celou přípravu, od průzkumu firmy po to, co si vzít s sebou, popisuje průvodce jak se připravit na pohovor.
1. Řekněte nám něco o sobě
Co zjišťují: jestli umíte stručně shrnout, proč sedíte právě tady. Nechtějí slyšet životopis od základní školy.
Jak odpovědět: do jedné až dvou minut. Kdo jste profesně teď, jeden nebo dva úspěchy, které souvisí s pozicí, a proč se hlásíte.
„Pět let pracuji jako účetní ve výrobní firmě, kde vedu účetnictví dvou dceřiných společností. Za poslední rok se mi podařilo zkrátit měsíční uzávěrku z osmi na pět dní. Teď hledám místo, kde převezmu kompletní účetnictví sama, a vaše nabídka přesně tohle popisuje.“
2. Proč se hlásíte právě k nám?
Co zjišťují: jestli o firmě něco víte, nebo posíláte životopis všude.
Jak odpovědět: zmiňte jednu dvě konkrétní věci o firmě (produkt, projekt, způsob práce, co o ní říkají zaměstnanci) a propojte je s tím, co hledáte vy. „Jste velká a stabilní firma“ je slabá odpověď.
3. Jaké jsou vaše silné stránky?
Co zjišťují: jestli se znáte a jestli vaše silné stránky odpovídají požadavkům dané práce.
Jak odpovědět: vyberte dvě tři silné stránky, které souvisí s inzerátem, a ke každé dejte krátký důkaz. Samotné „jsem pečlivý“ neříká nic, „jsem pečlivý, za dva roky jsem neodeslal jedinou chybnou fakturu“ už ano.
4. Jaké jsou vaše slabé stránky?
Co zjišťují: sebereflexi a upřímnost. Odpovědi typu „jsem perfekcionista“ nebo „moc pracuji“ personalisté slyší denně a neberou je vážně.
Jak odpovědět: jmenujte skutečnou slabinu, která není jádrem práce, a řekněte, co s ní děláte.
„Dřív jsem neuměl delegovat a dělal jsem věci radši sám, protože to bylo rychlejší. Když jsem začal vést tým, zjistil jsem, že to nejde. Teď si na začátku týdne sepíšu, co můžu předat, a s kolegy si domluvíme termíny kontroly. Pořád se v tom učím, ale tým teď zvládá víc práce bez přesčasů.“
5. Proč chcete odejít ze současného zaměstnání?
Co zjišťují: jestli neodcházíte kvůli konfliktu, který si přinesete s sebou.
Jak odpovědět: mluvte o tom, kam směřujete, ne od čeho utíkáte. O bývalém zaměstnavateli nemluvte špatně, ani když k tomu máte důvod. „Chci větší zodpovědnost, kterou mi současná firma nemůže nabídnout“ je v pořádku.
6. Kde se vidíte za pět let?
Co zjišťují: jestli máte představu o svém směru a jestli ve firmě vydržíte.
Jak odpovědět: realisticky a v souvislosti s pozicí. Například že chcete prohloubit své odborné znalosti, převzít větší projekty nebo vést lidi. Nemusíte slibovat, že zůstanete do důchodu.
7. Popište situaci, kdy jste řešili problém
Co zjišťují: jak přemýšlíte a co uděláte, když něco nejde podle plánu.
Jak odpovědět: jedním z připravených příběhů. Zaměřte se na to, co jste udělali vy, a skončete výsledkem, ideálně číslem.
8. Popište konflikt s kolegou nebo zákazníkem
Co zjišťují: jestli konflikty řešíte, nebo eskalujete či obcházíte.
Jak odpovědět: vyberte skutečný, ale ne dramatický konflikt. Popište, jak jste si vyslechli druhou stranu, na čem jste se dohodli a co jste se naučili. Nikoho neobviňujte.
9. Jaký byl váš největší neúspěch?
Co zjišťují: jestli umíte přiznat chybu a poučit se z ní.
Jak odpovědět: skutečná chyba, vaše role v ní, co jste udělali pro nápravu a co děláte jinak teď. Odpověď „nevzpomínám si“ působí hůř než jakákoli chyba.
10. Jaké máte platové představy?
Co zjišťují: jestli se vejdete do rozpočtu a jestli znáte svou cenu.
Jak odpovědět: řekněte rozpětí, které máte podložené. Mzdy podle profese a kraje najdete například v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) ministerstva práce nebo na portálu Platy.cz. Spodní hranici rozpětí nastavte tak, abyste byli spokojeni, i kdyby firma nabídla právě ji.
„Podle toho, co jsem zjistil, se u podobných pozic v Brně mzda pohybuje mezi 45 a 52 tisíci hrubého. S ohledem na mých pět let praxe s SAP bych se rád pohyboval v horní polovině tohoto rozpětí. Rád ale uslyším, jak máte nastavené benefity.“
11. Proč bychom měli vybrat právě vás?
Co zjišťují: jestli umíte shrnout, co firmě přinesete.
Jak odpovědět: spojte dva tři hlavní požadavky z inzerátu s tím, co jste v rozhovoru už doložili. Je to vaše závěrečná řeč, ne místo pro nové informace.
12. Máte na nás nějaké otázky?
Co zjišťují: zájem. „Nemám“ je promarněná příležitost.
Jak odpovědět: připravte si dvě až tři otázky, například:
- Jak vypadá běžný týden v této roli?
- Podle čeho poznáte, že nový člověk po třech měsících splnil, co jste od něj čekali?
- S kým budu nejčastěji spolupracovat?
- Proč je pozice volná?
- Jaký je další krok výběrového řízení a kdy se dozvím výsledek?
Na co odpovídat nemusíte
Zákoník práce dovoluje zaměstnavateli vyžadovat od uchazeče jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2), a výslovně zakazuje vyžadovat mimo jiné informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborech a politických stranách nebo o náboženství (§ 316 odst. 4). Pokud taková otázka padne, můžete zdvořile odpovědět, že s pozicí nesouvisí, nebo ji obrátit na to, co zaměstnavatele skutečně zajímá: „Pokud se ptáte, jestli zvládnu směny, tak ano.“
Časté otázky
Jak se na pohovoru představit?
Při příchodu stačí pozdrav, jméno a poděkování za pozvání. Delší představení přijde s otázkou „Řekněte nám něco o sobě“; postup je popsaný výše v bodě 1.
Jak dlouho mají odpovědi trvat?
Většinou jednu až dvě minuty. Příběhy podle metody STAR třeba dvě až tři. Když si nejste jistí, jestli mluvíte dlouho, zeptejte se: „Mám to rozvést?“
Co dělat, když nevím, co odpovědět?
Řekněte, že si potřebujete odpověď chvíli promyslet. Pár vteřin ticha působí lépe než nesouvislá odpověď. Pokud odpověď neznáte, přiznejte to a řekněte, jak byste ji zjistili.
Mám po pohovoru poslat poděkování?
Krátký e-mail do druhého dne neuškodí: poděkování za čas, jedna věta o tom, co vás v rozhovoru zaujalo, a potvrzení zájmu. Personalisté si pamatují, kdo se ozval.
Otázky na pohovoru často vycházejí z toho, co máte v životopisu. Projděte si ho před schůzkou a ke každému bodu si připravte, co k němu řeknete. Pokud ho ještě ladíte, pomůže článek Dovednosti do životopisu a editor životopisu zdarma, ve kterém si ho upravíte na míru konkrétní nabídce.
